Největší skupina žáků v počtu 80, se v čase sportovních kurzů, zúčastnila vodáckého výcviku na vyhlášené perle rakouských řek.
Dnes - RNDr. Tomáš Danielis
Vodácký kurz Wildalpen - Salza
Tak jako každý rok jsme před kurzem napjatě sledovali počasí, protože to je velmi důležitý aspekt na vodáckém kurzu a obzvlášť v Alpách. Týden před kurzem to vypadalo velmi dramaticky, v podstatě mělo úterý až pátek celkem pršet, a to pořádně. Ještě k tomu mělo být celkem chladno. Nakonec to bylo ještě horší. Pršelo opravdu hodně a chladněji bylo ještě více. Tady se ale ukázal charakter a vůle začínajících vodáků. Nikdo neremcal či si nestěžoval. Ano samozřejmě bylo opravdu mokro a ráno si oblékat studené a mokré neopreny chce opravdu morál, ale zvládli jsme to. Je pravdu, že někteří měli tak vyplavené stany, že se z nich vylévala voda i ešusama, ale přesto nálada byla pořád výborná. Vyplavení jedinci si našli místa v ostatních stanech či v uličce autobusu.
Ale od začátku, v pondělí jsme měli velké štěstí v tom, že při nácviku v campu svítilo sluníčko a bylo velmi teplo. Základy výcviku jsme měli z řeky Dřevnice, kde se žáci seznámili s principy řízení lodě, a které následně aplikovali na Salze. Vyzkoušeli si vyjetí a zastavení a také okusili plavání v řece, což pro některé byl trochu teplotní šok, protože Salza je opravdu vysokohorská řeka, kde jsou v okolí ještě zbytky sněhu. I když je nutno konstatovat, že někteří jedinci byli trochu překvapeni, jakou má voda sílu a jak je studená, také někteří začali pochybovat, zda to zvládnou. Těmto jedincům jsme vysvětlili, že voda není o síle, ale o hlavě a když pochopí princip, mají vyhráno.
V pondělí se odehrála ještě jedna akce, za kterou musím iniciátory velmi pochválit. Jakmile se zjistilo, že bude fakt pršet celý týden, a že dnes je poslední suchý den, tak rozjeli akci "křížek".
Ve Wildalpenu totiž každoročně provozujeme takovou challenge, která je v podstatě tradiční a předem známá. Nad campem se nachází kopec Mitterberg (978 m n. m.) s křížkem na vrcholu a překrásným výhledem na okolní Alpy a údolí Salzy. Ale ten výstup není rozhodně zadarmo: na trase něco přes kilometr je převýšení téměř 400 m, což je opravdu pořádný strk. Takže skupina nadšenců večer po výcviku vyrazila a po návratu konstatovala, že to je opravdu makačka, ale ty výhledy fakt stály za to.
Druhý den, když jsme nastoupili na etapu, tak zpočátku se někteří ještě hledali, ale postupem času se obdivuhodně zlepšovali. Některá děvčata měla zpočátku obavy, zda to silově zvládnou, ale během úvodní etapy velmi dobře pochopila, že tento typ řeky není ani tak o síle, ale opravdu o technice a spolupráci a vše perfektně zvládala.
Sice se v poslední části etapy pořádně rozpršelo, takže voda byla ze všech stran, ale jelo se dál. V podstatě soustavný déšť trval více než 36 hodin.
Ve středu jsme se rozhodli jet zkrácenou etapu pohodového úseku z campu, což bylo dobré rozhodnutí, protože voda neustále stoupala, a tak se i tady vytvořily velmi slušné vlny.
Ve čtvrtek byl vodní stav oproti pondělí o téměř o metr vyšší, což je sice jetelné, ale ne pro nás. Na Salze je výhoda, že při vyšších stavech se dá jet i soutěska v nejvrchnější části řeky, která je za normálního stavu nesjízdná. Tento úsek jsme za celou dobu pořádání této akce jeli pouze dvakrát. Toto bylo přesně pro nás, řeka měla celkem spád, krásně se kroutila mezi vysokými skalami a doplňovala to drobnými peřejkami.
V pátek ráno jezdí etapu jen nadšenci, protože se sedá na vodu po 8:30 a ještě k tomu jsme měli všechno mokré, lehce pršelo a bylo 7 stupňů, což je opravdu drsné. Přesto 38 odvážlivců vyrazilo a rozhodně nelitovalo. Řeka klesla na, pro nás, ideální stav. Voda opravdu tekla, vytvořily se nádherné vlny a odsýpalo to úžasně. Prostě fakt neskutečný vodácký zážitek.
Takže i přes částečnou nepřízeň počasí byl kurz prostě úžasný. Prokázalo se, že špatné počasí nemusí zákonitě narušit průběh kurzu, záleží totiž na jedincích, jak to pojmou, no a naši účastníci kurzu to zvládli bravurně.
Nálada byla celý týden parádní, stále pozitivní, příjemná, za což za celý instruktorský tým velmi děkuji a hrozně musím všechny pochválit.
Velmi důležitým aspektem udržení pozitivní nálady účastníků bylo společné kempování, vaření, grilování, stolování, ale i umývání nádobí. Byli jsme jako instruktoři trochu zvědaví, jak to někteří zvládnou, neboť ne všichni byli takto pod stanem. Nakonec jsme byli velmi mile překvapeni, jak všichni fungovali a jak si to užívali.
Závěrem za celý instruktorský tým bych rád poděkoval úplně všem účastníkům za parádní vodácký kurz. Určitě k tomu přispělo, že nikdo neonemocněl či se nezranil. Byli jsme také překvapeni, jak nízký byl počet plavajících lodí, což jednoznačně svědčí o velkém pokroku účastníků.
Průběh a atmosféru kurzu si můžete prohlédnout ve fotogalerii komise tělesné výchovy v následujícím odkazu.
Fotogalerie:
https://eu.zonerama.com/gymzl/Album/15632525


